foto:Sarth
Byl jednou jeden con. Nebyl ani tak malý, jako spíš obří a ani tak ošklivý, jako spíš krásný. A protože byl obří a krásný, sjížděli se hrdinové ze širokého okolí, aby si s jeho pomocí slávu vydobyli. I pořádali linie, přednášky, soutěže, workshopy, turnaje a různé jiné kratochvíle pro pobavení lidu prostého. A lid se bavil, ó vskutku se bavil. Někdy až moc, ale to je zase jiná pohádka.
Vraťme se však k našim hrdinům. I oni se bavili. A proto, že byli chytří, a mnozí z nich i zkušení, věděli, že udržet pozornost lidu lze obtížně. Snažili se o to, opravdu snažili. Ne vždy uspěli, protože i oni to dělali pro radost a zábavu (a možná že někteří i pro tu slávu), ale tak už to chodí.Také jsem byl na conu. Nevím, jestli jsem byl hrdinnou, nebo prostým člověkem, asi obojím. Ale bavil jsem se dobře. A o to jde, ne?
Děkuji všem lidem, díky kterým jsem se bavit mohl. Však vy víte!
(A ta cesta z nadpisu byla příjemná. Tam i zpátky.)
Žádné komentáře:
Okomentovat