100 dnů bez cigaret

No dobře, je to 101, ale včera jsem na to zapomněl. Takže včera to bylo 100 dnů, kdy jsem se díky náhlému půlnočnímu impulzu rozhodl zcela přestat kouřit. Nebyl jsem žádný silný kuřák nikdy, ke konci tak 2-3 denně (resp. večerně) u televize. Takže jsem si řekl, že by možná neškodilo přestat úplně.

Začal jsem kouřit někdy v 17 letech, abych mohl chodit na rauchpauzu s jednou slečnou, která se mi v té době líbila. Blbý důvod, ale co byste chtěli od puberťáka. Postupem času se mi to tak nějak přeměnilo v závislost, zejména v hospodě u piva a pak v momentech, kdy prostě potřebuje zabít chvilku čekání. Např. na autobus apod. Navíc ta chuť mi prostě chutnala a kdyby neobtěžoval ten smrad, asi bych toho nenechal.

Abych se ale vrátil k současné abstinenci. Nejvíc mi ze začátku chyběla bíložlutá přítelkyně v těch momentech, kdy jsem si ji vychutnával pravidelně - večer u telky. Dneska už je tohle ok, spíš po ní na vteřinku zatoužím, když vidím někoho potáhnout třeba ve filmu. Dým mi smrdí dál, přibral jsem pár kilo, ale jinak mi už nevadí nic.
No snad mi to vydrží.

Žádné komentáře: