Nejlepší filmy roku 2009

Stejně jako loni, i letos jsem se rozhodnul zveřejnit žebříčky toho, co se mi letos podařilo vidět. Protože v Critickeru letos přibyly nějaké nové funkce na dělání žebříčků, bylo to poměrně jednoduché. 
Žebříčky tu letos najdete dva. První vám ukáže filmy letošního data vzniku, ty jsem viděl převážně v kině. Ve druhém je všechno, co jsem letos na Critickeru ohodnotil, tj. i věci viděné v TV, viděné dříve a teprve letos hodnocené, atd.


Takže žebříček první:







Letošních filmů jsem viděl 23. Procentuální hodnocení vidíte sami. Je poměrně smutné, že letos se žádný film nedostal přes 90%, což je moje hranice pro nejlepší filmy. Nejlepší šestice je pro mě nerozhodná, ale kdybych přeci jen měl vybrat, pak na pomyslných stupních vítězů budou Star Trek, Hanebný pancharti a Avatar. Největší překvapení je pak jednoznačně Taken (96 hodin).



Pokud by se ale do letošních filmů počítalo vše, co jsem letos viděl, byly by stupně vítězů jiné, jak můžete vidět na dalším žebříčku:







Vítězem by se stal skvělý film V Bruggách a společnost by mu vítězů dělali neméně skvělí Karamazovi a Casablanca. 


Letos jsem opět dohnal nějaké dřívější resty (právě ta Casablanca, Dům u jezera, Den kdy se Země zastavila), objevil nečekané (Romance & Cigarettes, Good Night and Good Luck) a dokoukal rozkoukané The Sopranos. Celkově to byl takový průměrný filmový rok, ale spokojenost převládá.


Na shledanou v roce 2010 a hodně dobrých filmových zážitků!

Život v Bradavicích, den první

Tak je to tu, další školní rok v bradavicích včera odstartoval. Vzápětí po dokončení prvního hracího dne mě napadlo, že by bylo fajn vést si něco jako deníček, tak to zkusím zde. Nevím jestli mi to vydrží, ale zkusit to můžu.



Nejdřív představovačka pro ty, kteří nevědí, která bije.
Život v Bradavicích je MMORPG (multiplayerové hraní po internetu) ze světa Harryho Pottera. Kdo ho četl, nebo viděl v kině, ví že kouzelníci se učí ve škole. Jednu takovou ŽvB simuluje. Jako kouzelnický student chodíte každý hrací den (každý den 18:00-21:30) do školy na výuku předmětů, zkoušky apod. Školní rok trvá přibližně čtvrt roku opravdového. Ve škole se potkáváte s ostatními studenty, nejen na hodinách, ale i ve společenských místnostech, na akcích atd.



Technické provedení je založeno na enginu Ultimy Online. Ultimu jsem kdysi hrával a nesmírně miluju její grafiku. Než jsem začal hrát, měl jsem trochu strach, jestli nebude ŽvB tento rok založena na novějším enginu Kingdom Reborn, který se mi příliš nelíbí, ale naštěstí je to stále stará dobrá UO.


No a k prvnímu dni. Asi bych se měl zmínit, že jsem na něj čekal víc než rok. První zmínku o ŽvB jsem zaslechl od Affaii někdy před lonským Festivalem fantazie, pak jsem si na něm zašel na přednášku o ŽvB a hned jsem ho chtěl hrát! Jenže se zrovna přestavoval herní svět, což se trochu protáhlo a tak sova ze školy přiletěla až tuto neděli.

Opravdový školní rok ještě nezačal. Včera byla jen první sešlost hráčů u Děravého kotle. Na tento rok jsme zatím jen dostaly pokyny týkající se školky pro nováčky. Nákupu v Londýně na Příčné ulici a termínu odjezdu vlaku do Bradavic. Jako bonus se dnes večer odehraje v Malém Visánku turnaj ve Tchoříčkách (sám nevím co to je), tak jsem zvědavý.

Ještě bych mohl napsat něco o své postavě. Hraju za Josepha Waltona Jonese Jr., američana, který je v Anglii je proto, že Bradavice jsou nejlepší kouzelnická škola. Před nástupem do školy bydlí u své nevlastní sestry Kate Littletonové. Jeho nevlastní otec (otec Kate) Richard utekl bojovat s Voldemortem do Ameriky, kde se ujal Josephovy těhotné mudlovské matky. Ta jej čekala s kouzelníkem Josephem Waltonem Jonesem Sr., který byl Richardovým kolegou z odboje a nešťastně zemřel v boji se smrtijedy. Joseph Walton Jones Jr. je tak po vlastním i nevlastním otci kouzelník, po matce mudla. Josephova máma má malé zahradnictví, Joseph tedy často pomáhal a vyzná se v bylinkách.

Sci-fi knihy, které byste si měli přečíst, část 6.


Jan Kotouč - Pokračování diplomacie
2009, Klub Julese Vernea, ISBN: 978-80-87246-13-9

Nebudu zastírat, že dnešní doporučení sci-fi knihy je neobvyklejší než všechna ostatní, co jsem doposud napsal. Je to kvůli tomu, že autora znám osobně, byl jsem přítomen na křtu knihy a celkově nejsem úplně nezaujatým recenzentem. Přesto se pokusím o co nejvíc objektivní recenzi.


Začnu trochu ze široka. V posledním půlroce jsem se hodně zažral do knížek Davida Webbera, konkrétně ságy ze světa Honorverse. Jedná se o militaristickou science fiction, s detailně vykresleným vesmírem, technologiemi, vojenským prostředím a postavami. K těmto knihám jsem se dostal zejména díky Johnakovi (to je autorova přezdívka, pro ty z vás, kdo ho neznáte), on je jedním z největších Webberových fanoušků. A upřímně řečeno, je to vidět i na jeho vlastní tvorbě. Však se k tomu taky přiznal v poděkování. 8)


Pokračování diplomacie se odehrává v sektoru galaxie Hirano, obydleném lidmi a skládajícím se ze čtyř nezávislých hvězdných států. Mimozemšťané se také vyskytují, ikdyž jen jako nepříliš důležitý doplněk. Když je v jedné ze soustav sektoru objeven vzácný prvek a na vlastnictví sektoru si dělají nárok dvě strany, je jasné, že se schyluje ke konfliktu. Jestli se ho podaří vyřešit diplomacií, nebo přijdou na řadu drsnější metody, to už si musíte zjistit sami.


Děj sledujeme prostřednictvím hlavních postav z obou znepřátelených stran. Autor si zvolil poměrně neotřelý postup, kdy nelze určit, která ze stran je v právu a proto ani čtenář nemůže cíleně fandit některé z nich. Je to něco, co se nevídá dvakrát často a proto to může některým čtenářům vadit. Já s tím měl také problémy, ale v průběhu knihy jsem si na to zvyknul. Nezastírám, že mi víc vyhovují knihy s jasnějším rozdáním karet, ale myslím, že to této knize neškodí.


Jan si, díky bohu, dokázal udržet svůj vlastní styl psaní natolik, aby nemohl být nařčen z kopírování Webbera. Pokračování diplomacie neobsahuje tolik popisných částí, respektive jsou dobře vyváženy s dějem, který se odvíjí svižně a udržuje vás v napětí až do konce. Oceňuji také spousty vlastních nápadů v popisech vojenských technologií, konzistentní a uvěřitelné chování postav a fungující svět.


Jestli bych měl něco vytknout, tak to nejspíš bude přílišná skromnost, s jakou autor přistoupil ke svému vymyšlenému světu. Nejvíc to vynikne právě při srovnání s Honorverse, čemuž jsem se při nejlepší vůli nemohl vyhnout. Tato skromnost byla nejspíš pro Jana nutná k zachování si integrity vlastního stylu psaní, ale přijde mi, že se držel zkrátka trochu moc. Vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo k dispozici o pár desítek stránek víc, věnovaných popisnosti.



Z toho, že jsem se rozhodl Pokračování diplomacie zařadit do kategorie "Sci-fi knihy, které byste si měli přečíst" je celkem zřejmé, že se mi líbila. Rozhodně jsem už četl desítky větších kravin od mnohem renovovanějších jmen. Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, je přímo výborná. Nezbývá než doufat, že další knížka bude ještě lepší a epičtější.

Vyhledávací modul pro Firefox a Criticker.com

O svém oblíbeném filmovém serveru Criticker.com už jsem tu psal. Pro ty z vás, kdo ho používáte (ostatní děláte obrovskou chybu) mám dnes drobný trik.

Pokud jse zároveň uživateli webového prohlížeče Firefox, můžete si do lišty s vyhledávacími moduly zařadit nově i modul pro Criticker. Funguje spolehlivě a odpadá zbytečné logování na mateřský web. Stahujte ze serveru Mozilly.



Enjoy!

Fotky z Festivalu fantazie 2009

Ačkoliv jsem slíbil, že se k FF09 nebudu vracet, přesto se k němu jen krátce vrátit musím. Ale jen obrazově. Já letos příliš s foťákem neřádil, to za mě obstarali jiní. Mých několik málo najdete v mojí veřejné Picasa galerii.

Festival fantazie 2009

Vymetání pavučin

Poslední půlrok byl hektičtější, než by mi bylo milé. Milion a jedna věc v osobním životě, práci a tak vůbec. Není divu, že nebylo moc času na blogování a popravdě, ani chuť. Dnes jsem ale konečně zase šťastný (k tomu se vrátím!), v práci mám víc klidu, je po Festivalu fantazie (k tomu se vracet netřeba, všichni jste tam byli) a já ležím doma s chřipkou. Tedy ideální podmínky k tomu něco napsat. Ale co? No nebojte se, však já něco vymyslím. 
Přinejmenším jsem slíbil admirálu Johnakovi recenzi jeho knihy. To však ještě potrvá, zbývá mi dočíst poslední českou knihu z Honorverse a pak terpve začnu Pokračování diplomacie. Přemýšlel jsem tedy, že napíšu nějakou variaci na Zprávu o stavu Unie, ale do toho se mi příliš nechce.

Takže tu dnes přibyde pouze tento úvodník a možná ještě nějaký filozofický blábol odpoledne. Uvidíme...

Bilanční

Dnes je poslední den roku 2008 a tak by nebylo úplně špatné se trochu ohlédnout za tím, jaký byl. Ve zkratce - nebyl nejhorší. Ale přece jen to trochu rozepíšu, stejně se na to chystám už aspoň měsíc. Budu psát jen o sobě. Ne že by mě nezajímalo, co se děje kolem mě, kam se (tak šíleně rychle) řítí svět a jak se mění lidé, se kterými přicházím do styku, ale to se stejně dočtete jinde a já se necítím být vhodnou osobou, která by měla chválit a kritizovat. Možná právě jen sebe.

Fyzička

Začnu hned tím, na co jsem pyšný nejvíc. S úderem první vteřiny roku 2008 jsem přestal kouřit. Úplně. Dnes jsou to 364 dny a kousek a vydržel jsem to. Poklepání po ramenou je, myslím, zcela na místě. Horší je to s tělesnou váhou. Ikdyž horší, jen jsem prostě nedosáhnul toho, co jsem chtěl. Ale aspoň jsem se začal víc hýbat, přestal přibírat, něco přeměnil na svaly a něco shodil. Zbývá přeměnit ten zbytek. Chodím pravidelně na squash a mám pocit, že už se pomalu začínám přibližovat tomu, kde jsem byl někdy na konci studií. Je zvláštní, jak to člověk rychle zapomene. Jen do té posilovny kdyby se mi chtělo chodit víc...

Pracovně

už to snad ani lepší být nemohlo. Tedy ne pokud pracuji v současné firmě. Byl jsem povýšen, v podstatě na druhou nejvyšší pozici v podniku. Výš ani nechci, s tím, co se bude dít letos by to určitě nebylo rozumné. Práce mám nad hlavu, ale je zajímavá, a pokud se na tom místě nějaký čas udržím a něco se naučím, pak to bude moc hezky vypadat v životopise a bude to fajn odraz dál. Ne že bych se zatím chtěl loučit, máme celkem dobrý kolektiv a rok 2009 beru jako velkou příležitost.

Osobní život

No, nějak přežívám. S Padmé trochu bojujeme, nemůžeme se shodnout na představě společného bydlení. Tohle bych chtěl určitě v roce 2009 nějak rozlousknout, je to v podstatě jediná věc, která mi dělala vrásky. Ale když si vzpomenu, co se letos přihodilo mnoha párům z mého okolí, asi můžu být ještě rád!

Získal jsem pár nových přátel, s jinými vztahy utužil a na jiné zase trochu zapomněl. Těm se tímto omlouvám a slibuju, že se pokusím polepšit.

Kde jsme se mohli potkat

Na Lapiduchu jsem stále, to je stará vesta a nečekám, že mě jen tak pustí. Blogování mě bavit nepřestalo, ikdyž už si víc vybírám, o čem mi stojí něco napsat. Sledovat mě můžete i na Twitteru. Před pár dny jsem se zaregistroval na facebooku. Úžasný žrout času. Uvidíme… A možná se i uvidíme na SGU.cz S pár lidmi jsem tenhle web založil a hodlám provozovat. Jen tak, protože mám bránu pořád rád, i přes to, co se s ní poslední dobou děje.

To by asi mohlo být všechno, žádné další podstatné věci mě už nenapadají. Tak na závěr trochu moudra, ať má tenhle blogpost apoň nějaký smysl:

"Celý život jsem se snažil žít správně, ale dělal jsem svinstva, jako všichni ostatní. Jako vy všichni."

Dmitri Karamazov

Přeju vám všechno nejlepší do roku 2009, ať je v každém ohledu lepší než 2008!