
Když na televizní obrazovky vstoupila první Superstar, byl to závan něčeho svěžího. To taky znamenalo obrovskou sledovanost a nemalou popularitu účastníků. Další kola byla už jen recyklace a zvyšování agonie. X Factor tedy na scénu vstupoval s cejchem vyčpělé Superstar a jsem si jistý, že nemalá část lidí ho právě kvůli tomu nesleduje. A po minulé neděli mohu s naprostou jistotou říct, že je to škoda.

Jak jsem se k X Factoru propracoval a co mě přesvědčilo? Na první otázku asi nebudu umět odpovědět, nejspíš jsem prostě jednou v neděli večer u té televize vydržel sedět dost dlouho. Na druhou otázku už ale přesnou odpověď mám. Je to dospělejší úroveň soutěže. V Superstar soutěžili teenageři mezi 16 a 26 roky a na výkonech to bylo často vidět. V X Factoru je to jen jedna z kategorií a na tom, jak od začátku soutěže značně prořídla, je hezky vidět, jak je nejméně zajímavá. Další kategorie jsou 26+ a vokální skupiny. A to je panečku jiná káva! Tyhle kategorie poskytují mnohem vyzrálejší a zábavnější vystoupení, něco, co byste v Superstar nenašli.

V neděli jsem se byl na tu slávu mrknout naživo. Letitá a oprýskaná hala ve Vysočanech v sobě skrývá moderně působící scénu s hledištěm pro bratru 500 diváků. Ti jsou náležitě udržování ve varu, aby povzbuzovali soutěžící k náležitým výkonům, a smaženi mnohasetwattovými reflektory. Za horka a skandování se tedy dějí věci, které by jeden nečekal. Český Bobby McFerin jamuje Don´t Worry, Be Happy, řidič tiráku si užívá Carlose Santanu a šest maníků předvádí bojový tanec Maorských válečníků. Prostě hustý!
Žádné komentáře:
Okomentovat